Zjištění, že člověku uletělo letadlo, může být docela stresující.  Občas se to bohužel stává. Podělím se s vámi o pár tipů z našich zkušeností, abyste mohli být klidnější a věděli, jak lze případné komplikace řešit. Zároveň vám přeji, ať natrefíte na co nejmenší množství podobných situací a tento článek je pro vás jen pouhým popisem událostí.

V sobotu jsme odváželi dceru na blízké letiště. Vracela se po týdenních prázdninách zpět na univerzitu. Letadlo jí mělo původně odlétat ve 12.00 hod. V 11.37 hod. mi pípla SMS zpráva, že oznámili zpoždění letu kvůli špatnému počasí v Chicagu – odlet posunut na 13.30 hod.

Počasí je někdy vrtkavé a máme už své zkušenosti, že jakmile se nahlásí zpoždění, tak už jde většinou do tuhého a čas čekání se ještě může klidně protáhnout, proto jsme dceři navrhli, ať si raději zajde na oběd.  To jsme ovšem netušili, co jí, chudince, naší „dobrou radou“ způsobíme. Trochu jsme se přepočítali v tom, že jsme si mysleli, že nahlášená doba zpoždění se nemůže zkrátit.

Aerolinky nás tentokrát převezly – bohužel ale ne do místa určení. Ve 12.45 hod. mi zvoní telefon a na druhém konci pláče moje dcera. Letadlo jí ve 12.40 hod. uletělo před nosem! Doba zpoždění se totiž oproti předpokladu výrazně zkrátila – skoro o hodinu.

Lekce první

Doba zpoždění je pouze orientační. Je nutné počítat i se zkrácením doby nahlášeného zpoždění a raději se zdržovat jen v blízkosti odletové brány! 

Pracovnice aerolinek u odletové brány pouze suše dceři sdělila, že je jediná, která letadlo nestihla. Všichni ostatní nastoupili. Změnu odletu prý zahlásili letištním interkomem a pak mou dceru prý ještě vyvolávali jménem.

Vysvětlení znělo logicky. Na letišti se obvykle vše hlásí několikrát a často slýcháme, jak někoho vyvolávájí jménem. Jenže mně uvnitř hlodá červík pochybností.

Letiště je poměrně maličké, má snad jen tři chodby k odletovým bránám. Jak to, že to dcera neslyšela? Zároveň se probouzí můj mateřský instinkt, který by ji nejraději ochránil od všech stresů a svírá se mi srdce nad jejím pláčem.

Snažím se ji uklidnit, že se všechno vyřeší. Ona se mi do telefonu zapřísahá, že opravdu nic v restauraci neslyšela. Věřím jí. Chci sama mluvit s letištní paní.

Ta mi sdělí, že k odbavení se včas dostavili i TŘI další lidé, kteří obědvali mimo odbavovací prostor.

Dceři ale zajistila DVĚ další beplatné náhradní letenky na pozdější lety. Hmm, červík pochybností ve mě začíná hlodat…

Začínám pojímat podezření. Za prvé: jak to, že mou dceru okamžitě zapsali na další lety bez nutnosti zaplatit novou letenku? Za druhé: jak to, že ji zapsala hned na DVA další lety zároveň? Vždyť obvykle nechtějí zapisovat na více než jeden následující let. Divné.

Dceři zatím radíme vybrat letenku na pozdější, ale lepší přímý let, neboť ten s přestupem je větší riziko – na přestup je pouze 45 minut.

Veškeré naše drama zřejmě po celou dobu sleduje další pasažér, neboť v tomto momentě mi má dcera mezi vzlyky oznamuje, že by se mnou chtěl mluvit nějaký pán. Jak se ukazuje pánovi také odletělo letadlo, sice z jiných důvodů, jak mi sdělil, ale byl po celou dobu přítomen u odletové brány.

Laskavý pán mi říká, že dcera opravdu za nic nemůže. Ujišťuje mne, že vše viděl a ti TŘI cestující, které zmiňovala letištní paní, prý letadlo stihli jen náhodou. Vůbec netušili, že se změnil čas odletu na dřívější. Měli jen větší štěstí a doobědvali včas.

Chybička se vloudí

Letištní paní tedy asi udělala nějakou chybu. To se v životě stává. Mě mrzelo, že dcera pláče.  Omluva by mou dceru určitě uklidnila a hlavně by ji nezpůsobila takový stres.

Snažím se v takových situacích chápat i druhou stranu. Paní možná měla z nějakého důvodu strach přiznat chybu…  Třeba ji nenapadlo, že nefungoval interkom… Nevím.

Přesto mé mateřské srdce je na straně mé dcery. Tak se raději rychle věnuji hledání řešení zapeklité situace.

 Co bylo třeba udělat

• hovořit s personálem u letištní odletové brány hned, jakmile zjistila, co se stalo a požádat je, aby ji
• zapsali do seznamu pasažérů na nejbližší let.
• To paní u brány sice udělala, ale zapsala dceru pouze na nejbližší let své letecké společnosti. Je to samozřejmě  ta nejlevnější varianta. A v tomhle případě by to znamenalo několik dlouhých hodin na letišti, protože další letadlo mělo odletět až navečer. 

Kde a kdo vám tedy s novou letenkou v takové situaci pomůže? 

1. Pracovníci daných aerolinek přímo u odletové brány – u těch se ptáme nejdříve. Když byste však náhodou v šoku nestihli reagovat rychle nebo přišli až po jejich odchodu (zůstávají totiž obvykle u brány jen po dobu odbavování letadla), pak máte následující možnosti:
2. vyhledat speciální přepážku zákaznického servisu příslušných aerolinek, jejichž letadlo vám uletělo. Na větších letištích bývá ukrytá v labyrintu vnitřních chodeb – obvykle na nejvzdálenějším konci, než byste zrovna potřebovali, ale stále je to lepší možnost než ta následující:
3. odbavovací přepážka – tj. přepážka, kde vám poprvé na letišti kontrolují doklady a palubní lístek a kde obvykle odevzdáváte zavazadla, která si neberete do kabiny letadla. Kam se prostě všichni ženeme hned po vstupu na letiště. Sem se budete muset vypravit v případě menšího letiště, pokud personál aerolinek již odešel z vnitřní části letiště. Tzn. budete muset vyjít z odletové části haly a pak znovu projít letištní kontrolou zpět (bezpečnostními skenery), což nepotěší. Nicméně za zkoušku to stojí, obzvláště pokud vás čeká několik hodin posedávání na letišti. 

Opravdu důležité

je vystát frontu a nechat si fyzicky vystavit nový palubní lístek s konkrétním číslem sedadla

Pracovníci vašich (v tomto případě našich) popletených aerolinek se vás obvykle budou snažit zapsat na nejbližší volný let své společnosti, což ale nemusí být právě tou nejlepší variantou pro vás. 

Shrnutí toho, co zafungovalo nám: 

 Vybavit se  trpělivostí, úsměvem a patřičným  nadhledem (stejně nemáte co ztratit) 

Plus následující postup:

• Zeptali jsme se našich aerolinek na volné místo na jakémkoliv dřívějším letu.
• Nebylo. Tak se dcera nechala hned zapsat na nejbližší jimi nabízený let, aby měla něco jisté.
• Zjistila, že jiná společnost  má dřívější let. Zjistíte z informačních tabulí nebo na přepážkách těchto dalších společností (obvykle jich zas tolik,  do stejného místa určení v průběhu pár hodin následujících po sobě, nelítá).
• Zjistila si počet volných míst. A měla štěstí. Ještě jich pár bylo.    
• Tak běžela ke  svým původním aerolinkám požádat, s úsměvem na tváři a za pomoci asertivní metody obehrané desky o přepsání na dřívější let s touto jinou společností. 
• Nakonec požádala o vystavení nového palubní lístku na nový let a přesvědčila se, že je na něm uvedeno číslo sedadla!

Někdy se zadaří

Může to vyjít. Tak jako v případě naší dcery. Tu nejprve zapsali na let původních aerolinek v 18.30 hod. My jsme zjistili telefonicky u jiných aerolinek, že mají volné místo na o dvě hodiny dřívějším letu. Dcera pak musela vyjít z odletové haly zpět k odbavovací přepážce svých původních aerolinek a požádat jejich pracovnici o přepsání na tento dřívější let. Přepsali ji bez problémů a bezplatně. Dcera musela sice znovu projít zpět do odletové haly skrze letištní kontrolu, ale to už bylo to nejmenší. Byla moc ráda, že se nakonec dostala do místa destinace rychleji, bez nutnosti platit za novou letenku.  

Přeji vám pouze lety příjemné, bez komplikací, a tudíž bez nutnosti řešit ufrnknutá letadla!